Chapter III. - Hele máš nějákej problém?

23. ledna 2014 v 19:32 | The Escapist |  Příběh jedné (ne)smrtelnice
S křikem se vymrštím na posteli do sedu. Jsem zpocená, jako bych utíkala maratón a srdce mi buší, div ze mě nevyletí. Takhle divoké sny jsem mívala skoro pořád, přesně od té doby, co mě proměnily a to už je dlouho. Ale nikdy nebyly tak neuvěřitelně živé.
"Zatraceně, co to bylo?" řeknu si sama pro sebe a chytnu se za hlavu.
Vstanu a rovnou si to zamířím do koupelny dát si sprchu, přitom ještě kouknu na budík. Spala jsem sotva hodinu a půl. Nemám však už chuť jít spát.
"Achjo" vzdychnu.
Znovu jsem se převlékla, dneska už poněkolikáté.



"Agentko Wintersová, dostavte se prosím do konferenční místnosti." Ozval se Furyho hlas nade mnou přímo z repráku na stropě. "Děláte si legraci?" Tady člověk nemá klid nikdy. Napila jsem se ještě vody a šla rovnou tam.
Konferenční místnost nacházející se hned nad můstkem byla kulatého tvaru s výhledem přímo na pracoviště. Uprostřed stál velký stůl, kolem kterého teď pobíhala spousta lidí. Dveře se přede mnou se syčením otevřely a všichni přítomní otočili svůj zrak přímo na mě. Poznala jsem Tonyho Starka stojícího vedle Bannera, on byl prostě nepřehlédnutelný. Jeho tvář se objevovala na televizních obrazovkách dost často. Bez vyzvání jsem se posadila naproti Natashe a opřela se o stůl.
"Tak povídejte, co je tak důležitého?" spustím na ně.
Místnost se najednou celá téměř vylidnila. Zůstal tu Fury, Natasha, Stark, Banner a já.
"Vy jste pozval i Starka?" pokračovala jsem, ukázala na něj a začala se točit na židli. Zatím všichni mlčeli až na Starka, samozřejmě.
"Taky mě těší. Vůbec jsem neměl v plánu se do téhle akce zapojit, ale stalo se. Ten Tesseract je moc zajímavá věc" prohodil Stark ironicky.
Když už mi konečně pořádně někdo vysvětlil, o co tu jde, vtrhla do konferenčky Hillová.
"Pane, zřejmě jsme ho konečně našli!"
"Výborně. Kde je?" otočí se tázavě Fury.
"Stuttgart, Německo. Ani se moc neschovával." odpoví udýchaně agentka.
"Dobrá. Připravte se do akce, jdeme na to"
"Tak jo, jdeme na toho zmetka" prohlásí Stark a vyběhne z místnosti kamsi pryč.
"Amy. Sejdeme se v hangáru za patnáct minut" řekne mi Natasha a odejde také.
Kývnu.
"Agentko Wintersová. Přihlaste se ve zbrojnici, něco tam pro vás mají. Je na čase ukázat, co jste zač. Tak to nepokažte" prohlásí Fury.
"O to nemějte strach řediteli" usměji se šibalsky a opustím místnost.
O pár minut později jsem byla nasoukaná v další konečně pohodlné uniformě, kterou na mé stížnosti a žádosti speciálně vyrobili. Posadila jsem se na zadní sedadla v letounu a připoutala se. Natasha se jako obvykle vrhla k řízení, vedle ní pak nějaký další agent.
"Takže do Německa? Co tam vlastně ten chlap chce?" řeknu, potom co si mě prohlídne od hlavy až k patě.
"Páni, že by konečně dali na tvé stížnosti. Musí to být fajn, mít uniformu na míru" ušklíbne se.
Zakroutím očima. Typická Natasha.
"Nevím, co tam chce a je mi to jedno. My ho jen musíme dostat a získat ten Tesseract"
"Tak fajn, už se těším"
Letoun se odlepil od lodní paluby s neuvěřitelnou ladností. Natasha byla nejen velice schopná agentka, ale také pilotka. Nevím, kde nabrala takové zkušenosti, ale byla v tom vážně dobrá. Kdybych to nevěděla, tak snad ani nepoznám, že jsme vzlétli. Cestu jsem si krátila hraním si s uniformou. Padla mi perfektně, kdo by to byl řekl, že může být něco tak neuvěřitelně pohodlné. Připevnila jsem si k nohám pouzdra s pistolemi. Tyhle hračky si musím brát s sebou vždycky, nikdy nevíte, kdy budou potřeba.
Když jsme dorazili do Stuttgartu, byla jsem nachystaná. Stačilo jen dát povel. Přilétli jsme nad jedno z hlavních náměstí, které bylo přeplněno lidmi. Blikaly tu světla policejních aut, všude křik a zmatek.
"Tady tě máme Loki. Jsi připravena?" prohlásila Natasha a otočila se na mě.
"To si piš" usmála jsem se a vstala ze sedadla.
Zadní vrata letounu se za doprovodu syčení otevřely. Hluk z ulice teď byl plně slyšet. Došla jsem až na samý okraj a vzhlédla dolů. Pode mnou teď bylo dobrých dvacet metrů volného pádu. Díky bože za tu nesmrtelnost a mé upírství. Teď se to bude hodit.
"Díky Natasho, to bude stačit" řeknu. Kývne na mě a otočí se zpět k panelu. Skočila jsem a během chvíle dopadla zpět pevně na nohy mezi dav lidí na okraji náměstí. Dav zaječel. Zakroutila jsem hlavou. Sakra, jsem s vámi, copak to nevidíte? Rozhlédla jsem se po náměstí a zahlédla našeho nepřítele. Už z dálky vypadal dost neobvykle. Měl na sobě lesklou zeleno-zlatou zbroj, v ruce svíral pozlacenou hůl, která na konci zářila bleděmodrým světlem. Plášť vlál za ním, jak se pomalu pohyboval mezi lidmi, kteří se na jeho povel začali klanět. Černé vlasy měl pečlivě schované pod helmou s dlouhými rohy. Počkat, teď už nebyl jeden, ale rovnou čtyři. Zatracený kouzla. Jak teď poznám toho pravého? Chvíli jsem poslouchala ty žvásty o podmanění si světa, které vypouštěl z pusy, a mezitím se k jednomu z nich dál nenápadně přikrčená přibližovala. Tak jo ty zmetku, je na čase toho nechat. Sáhla jsem po pistolích. Dřív než jsem, ale začala zareagovat, vymrštil se z davu nějaký stařík, po kterém Loki vystřelil proud modré energie. Nezasáhl ho, protože se na scéně objevil Kapitán Amerika a střelu odrazil svým štítem zpět po Lokim. Ten se skácel na zem. Obraz přede mnou zmizel. Jen iluze. Právě včas.
"No, když jsem byl naposledy v Německu, taky se tady jeden povyšoval nad ostatní a nedopadlo to s ním dobře" řekl Kapitán.
"Výborně Steve" pochválila jsem ho nahlas a neuvědomila si, že mám v uchu pořád vysílačku. Zaslechla jsem Natashino uchechtnutí. Loki se hned na to zvedl ze země.
"Ty si ten voják. Ten ztracenec v čase" zasmál se černovlasý nahlas.
"Jedinej ztracenec jseš tu ty" odsekne mu Kapitán.
"Loki, odhoďte tu zbraň a vzdejte se" uslyším Natashu mluvit jako skrze megafon.
To nepřítele vyprovokovalo natolik, že vystřelil po letounu, ten ale ladně uhnul. Kapitán po Lokim hodil štítem a pustil se s ním do boje. Na nic jsem nečekala. Rozeběhla jsem se k peroucí se dvojici a vystřelila první salvu nábojů. Ty sice zasáhli cíl, ale kulky Lokim jen proletěly a skončily ve zdi nejbližší budovy. Sakra. Bylo mi jasné, že teď jsem na sebe strhla nepřítelovu pozornost. Tak pojď. Uhnula jsem první modré střele.
"Vedle" upustím ironicky z pusy. Kapitánův štít znovu zasáhl Lokiho. Ten se otočil a pokračoval zuřivě v boji. Srazil Steva znovu k zemi. Stála jsem teď za Lokiho zády, a udeřila ho vší silou pěstí do ramene, abych znovu odlákala jeho pozornost. Hůl se vymrštila mým směrem a já ji uhnula hlubokým záklonem. Au. Uslyšela jsem Iron Manův hlas a velkou ránu. To je dost.
Lokiho tělo přistálo na zemi pár metrů od nás. Stark teď stál v plné polní vedle mě. Nespouštěla jsem zrak z Lokiho a nervózně držela pistole. Díval se na mě a koutky jeho úst se roztáhly do podivné grimasy. Bůh ví, co se mu v tu chvíli honilo hlavou.
"Jen se hni, muflone!" prohlásil Stark a zamířil znovu své rakety na Lokiho. Najednou tam seděl bez helmy, zbroje a zvedal ruce, že se vzdává. Jak já ty kouzla nesnáším. Něco mi na tom, ale nesedělo. Nevěřila bych, že se vzdá tak snadně.
"Chytrej tah" řekne znovu Iron Man a sklopí zbraně. Loki dál nehnutě seděl.
"Pane Starku" otočí se na něj udýchaně Kapitán.
"Kapitáne"
Popadli Lokiho a vedli ho směrem k přistávajícímu letounu. Zastrčila jsem pistole zpět do pouzder a následovala je. Náměstí teď bylo naprosto vylidněné. Natasha přistála hladce s letounem a otevřela zadní vrata. Zahlédla jsem, jak se na sedadle otočí.
"Výborně" řekne radostně.
Usadili Lokiho na zadní sedadlo. Posadila jsem se naproti a snažila se dělat, že si ho nevšímám. Ale nešlo to, když mě nespouštěl z očí. Ignorovala jsem to. Vrata se za námi zavřely a vznesli jsme se zpátky do vzduchu. Steve se pustil do rozhovoru s Iron Manem a mě tam nechali jen tak. Když ani po chvíli cesty Loki nepřestal s mlčením a tupým zíráním na mou osobu, ruply mi nervy.
"Hele máš nějakej problém?" spustila jsem naštvaně.
"Ne, jen koukám na ženu, která se i přes svou dokonalost, zahazuje s takovou chátrou. Místo toho, aby se vydala po lepší cestě" ušklíbne se Loki.
"Jak to myslíš?"
"Jak asi? Copak si už nevzpomínáš, jaká si dřív byla? A jaká jsi?"
Zamračím se a nehodlám odpovídat. On o mně nic neví. Nevím to já, neví to nikdo, ani to vědět nebude.
"Kde se to tu vzalo?" zaslechnu Natashin hlas, když nad námi udeří blesk. Všimla jsem si, jak sebou Loki škubl a zadíval se na střechu letounu.
"Copak je? Bojíš se blesků?" prohlásí Kapitán.
"Nelíbí se mi, co po nich následuje" odpoví škodolibě.
Letoun se otřese a já uslyším ránu přímo nad sebou. Moje ruce se instinktivně přesunou k pistolím na nohou. Všichni zpozorněli. Iron Man si nasadil svou masku, Steve popadl štít. Stark se vrhl k ovládání vrat a jedním tlačítkem je otevřel. Na vratech letounu přistál blonďatý svalovec v brnění s obrovským kladivem v ruce. Vytřeštila jsem oči. Že by to byl Thor? Ano opravdu byl. Seděla jsem jako přikovaná, místo toho, abych něco udělala. Praštil Iron Mana a ten přistál na zádech i se Stevem v přední části lodi. Blonďák jednou rukou popadl Lokiho pod krkem, čímž přetrhl pásy, které ho držely, zatočil kladivem a byl z letounu fuč.
"Ten nám tu chyběl" zaslechla jsem zanadávat Starka.
"Další Asgarďaň?" ozve se Natasha a otočí se od řízení na nás.
"To je spojenec?" ptá se Steve a zvedne se taky z podlahy.
"To je fuk. Ať už Lokiho pustí nebo ho zabije, přijdeme o tesseract."
Sleduju ty dva s vytřeštěštěnýma očima. Slovní přestřelky mi nikdy moc nešli.
"Starku, potřebujeme plán útoku" rozhodne Kapitán.
"Já už plán mám. Útok!" řekne Iron man a odletí taky. Co dál říkala Natasha jsem nevnímala. Popadla jsem stejně jako Steve padák a vyskočila z letadla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wolf Wolf | Web | 24. ledna 2014 v 17:16 | Reagovat

Uvažuji, jestli není ona nějaký nepovedený pokus Lokiho. :D

2 Chane Chane | Web | 24. ledna 2014 v 17:33 | Reagovat

Hmm je to velmi zajímavé ajsem napjatá jak to s ní a Lokim je.
:)

3 Lucy Lucy | E-mail | Web | 24. ledna 2014 v 22:53 | Reagovat

Och, ten Loki mi dává zabrat:) Je to vážně skvělé, a Amy mi přijde celkem fajn. Musí být fajn, to upírství:D Jinak jsem opradu zvědavá na vývoj, nenech nás dlouho napnuté:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama