Chapter VI. - Vzpomínky zůstanou

31. ledna 2014 v 21:07 | The Escapist |  Příběh jedné (ne)smrtelnice
Máme to tady, je tu pokračování! :-) Je to kratší než ostatní, ale o to je možná zajímavější obsah :-) Brzy se dočkáte pokračování, už ho mám rozepsané. Btw, co říkáte na nový vzhled? :-)

Takže je libo trochu Lokiho vnitřních rozmluv? :-P



Když jsem ji znovu spatřil na tom německém náměstí, nemohl jsem uvěřit vlastním očím, že je to opravdu ona. Po těch letech kdy jsem byl bez ní, jsem se cítil úplně prázdný bez kousku citu. A teď když stála přede mnou, nasoukaná v těsné uniformě S.H.I.E.L.D.u, s pistolemi namířenými na mou hlavu, jsem si konečně uvědomil, jak moc mi chyběla její přítomnost. Vždycky byla akční a loajální vůči druhým a já byl teď jejím nepřítelem, i když jsem to takhle nikdy nechtěl. Kdybych ji tenkrát nechal zemřít v tom lese, ztratil bych ji úplně. Bylo lepší vybrat mnohem menší zlo a darovat ji věčný život závislý na krvi ostatních. Věděl jsem, že ztratí veškeré vzpomínky na svou minulost. Byla to krutá daň, ale existovala tu malá, malinká možnost, že tam někde uvnitř ní, zůstaly ty vzpomínky ukryté.
Když po mě vypálila první kulky, věděl jsem hned, že si na nic nevzpomíná, jinak by tohle nikdy neudělala. Pevně jsem uchopil kopí a namířil ho tak, aby se ji vyhnulo. Nechtěl jsem ji ublížit. Radši budu trpět sám, než abych viděl, jak se trápí ona. Vzpomínky mi zůstanou navždy a teď když se mi naskytla možnost ji je předat, hodlal jsem toho využít. Vzdal jsem se těm pitomým smrtelníkům, co si říkají Avengers, jen proto, abych ji získal zpět. Vědomí toho, že stále žije na Midgardu mezi smrtelníky a pracuje pod tou nickou, co si říká ředitel celosvětové mírové organizace, mě doháněla k šílenství. Kdyby mě tenkrát můj pitomý "bratr" podpořil před Ódinem, byla by dávno královnou a matkou mého dědice a já bych nemusel podnikat takovéhle akce. Všechno jsem to dělal jen kvůli ní. Kvůli té představě, že bude se mnou vládnout. Midgard a lidé byli snadný cíl. Teď mi to přijde jako naprostá triviálnost je donutit pokleknout přede mnou. Tesseract a armáda Chitauriu mi toho byla důkazem. Thanos je sice mocný, ale příliš důvěřivý. Nemám v úmyslu mu pomoct, natož mu vydat Tesseract. Nejsem blázen. Tak jo možná trochu jo, ale vidina toho, že se budu moct znovu dotknout jejího těla, za to stála.

Vrátil jsem se zpět podívat se na ní. Ležela pořád ve stejné poloze, jako když jsem ji sem položil. Hruď se jí pomalu zvedala, jak oddychovala. Připomnělo mi to tu noc, kdy jsem ji poprvé propašoval do Asgardu. Tenkrát se smála jen po té troše vína, co jsme vypili, byla šťastná, že mohla uniknout z toho pekla, které prožívala doma. Byl jsem spokojený sám ze sebou, když mi pak sténala v posteli a já ji musel polibkama tišit, aby nás někdo nenachytal. Nakonec mi usnula v náručí. Asi by bylo těžké vysvětlovat, co tu dělá. Bylo krásné vědět, že ta náklonnost byla vzájemná, ale teď je to pryč a já dělal vše možné, abych to vrátil do starých kolejí.

Neměl jsem v úmyslu ji ublížit tím, že bude prokletá, nakonec donucená mi podlehnout a poslouchat mě, ale rozhodně to bylo lepší než ji vidět, jak žije sama, hlídána lidmi. Chtěl jsem ji povědět víc o její minulosti, ale nějak jsem se nezmohl na to, říct, jak do ní zapadám já. Ještě na to bude dostatek času, bude přeci žít věčně. Uklidňovalo mě to.
Pohnula se na posteli, až ji přikrývka odhrnula holé rameno. Já se usmál, naklonil jsem se k ní a zašeptal její jméno.

"Loki" přivítala mě znovu s úsměvem, když jsem se k ní vrátil. Nebo jsem si aspoň myslel, že to byl úsměv. Musela být vyděšená po včerejšku, když nevěděla co se všechno děje a co plánuji udělat s Tesseractem. Bylo mi jasné, že se Amy budu vyptávat na sebe a tak jsem ji opět pověděl, jen to co bylo důležité. Chtěl jsem ji dát nějaký čas, aby to zpracovala. Po tom, co se napila krve nesmrtelného, její finální proměna teprve přijde. Anděl s ďáblem v těle.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikola. Nikola. | Web | 31. ledna 2014 v 21:31 | Reagovat

páni, skvěle píšeš ;-)

2 The Escapist The Escapist | Web | 31. ledna 2014 v 21:54 | Reagovat

[1]: Děkuji :-)

3 Clarissa Clarissa | Web | 31. ledna 2014 v 22:55 | Reagovat

Ach, něco mi říká, že tohle bude ještě zajímavé!
Rychle sem koukej přidat další kapitolu, jsem napjatá k prasknutí! :-)

4 The Escapist The Escapist | Web | 1. února 2014 v 8:35 | Reagovat

[3]: Pokusím se :-)

5 Lucy Lucy | E-mail | Web | 1. února 2014 v 11:43 | Reagovat

Miluju vnitřní rozhovory, to na rovinu:D Když ještě patří Lokimu, tak snad ani neexistuje slovo pro to, jak se cítím:D Je to skvělé, celkem mě zajímá jak se bude Amy později chovat:)

6 Lucy Lucy | E-mail | Web | 1. února 2014 v 11:43 | Reagovat

[5]:  PS: Krásný design:)

7 Chane Chane | Web | 1. února 2014 v 19:04 | Reagovat

Design se mi moc líbí modrou má ráda. Povídka je skvělá a napínavá opravdu mě zajímá co má s Lokim společného

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama